...trocha historie nikoho nezabije…
Karlín
Čtvrť (katastrální území) v městské části Praha 8 se rozléhá mezi Libní a Novým Městem, ohraničená Vltavou a vrchem Vítkov. Karlín byl založen roku 1817 na někdejším Špitálském poli jako oficiální pražské předměstí a pojmenován byl na počest čtvrté manželky císaře Františka I. Rakouského, rakouské císařovny a české i uherské královny Karolíny Augusty Bavorské (1792 - 1893).
Po zboření městských hradeb koncem 19. století vyrostla v Karlíně řada průmyslových závodů a obytných domů. V dnešní ulici Pobřežní byl přístav říčních nákladních lodí a podél něj vedla železniční trať ze zaniklého Denisova nádraží (Těšnov) přes Palmovku do Holešovic. Největšími průmyslovými podniky v našem okolí byly ČKD (investiční celky), Tesla (telefonní ústředny) a Meteor (oplatky), které zanikly až na přelomu tohoto století.
V letech 1903–1921 byl Karlín městem; součástí Velké Prahy se stal v roce 1922 spolu s ostatními předměstími v rámci rozšíření správního celku hlavního města.
Karlínem prochází řada významných dopravních staveb. Historický Negrelliho viadukt spojuje od roku 1850 Masarykovo nádraží s nádražím Praha-Bubny. První městská doprava – koněspřežná tramway, byla zprovozněna v roce 1875 od Národního divadla do Karlína k Invalidovně s vozovnou u dnešní křižovatky Sokolovská – Šaldova. Průkopník české elektrotechniky František Křižík (1847 - 1941) uvedl roku 1896 do provozu Křižíkovu elektrickou tramvajovou dráhu, spojující Florenc s dělnickými čtvrtěmi v Libni a Vysočanech. V roce 1907 odkoupily Křižíkovu dráhu nově založené Elektrické podniky král. hl. města Prahy a dále ji rozvíjely. První trasa metra "C“ byla v roce 1974 ukončena na území Karlína ve stanici "Florenc" a v roce 1990 byla zprovozněna stanice "Křižíkova" na prodloužené trase metra "B“.
V srpnu 2002 Karlín zcela zatopila povodeň, která způsobila zaplavení sklepů a přízemí budov i zřícení několika starších domů podmáčením jejich základů. Dodnes zůstaly některé domy neobydlené. Po povodni došlo k rozsáhlým opravám ulic (nové chodníky, vozovky, tramvajová trať) i domů (přízemní a sklepní prostory) a postupně vznikala nová infrastruktura Karlína. Roku 2006 byla dokončena protipovodňová ochrana, která ověřila svoji funkčnost již při velké vodě v roce 2013.
Thámova ulice
Vznikla roku 1877 spojením ulic Vodní, Nová a Půtova jako Karlova, pojmenována po českém králi Karlu IV. Roku 1940 byl na dobu protektorátu název ulice změněn na Nymburská, v roce 1945 zpět na Karlovu a od roku 1947 je dodnes Thámova. Václav Thám (1765 - 1816) byl český dramatik, herec a spisovatel, který se výrazně angažoval v obrozeneckém divadle.
Karlínský tunel pro pěší a cyklisty pod vrchem Vítkovem spojuje od roku 1951 Thámovu ulici se Žižkovem. V posledních letech bylo v ulici postaveno několik nových budov se sídly společností, např. Unilever a Zlaté stránky, budova tehdejšího ředitelství ČKD Dukla byla rekonstruována a jako Palác Karlín slouží pro účely pronájmů obchodním společnostem. V ulici vznikly pobočky bank ČSOB, Raiffeisen a UniCreditBank, pojišťovny AXA, ale např. i Finanční úřad pro Prahu-východ.
Dům Karlín č.p. 191
Činžovní dům nechal postavit stavitel Václav Šmíd podle plánů architektů Ing. arch. Dr. Rudolfa Hraby (funkcionalista, např. Tylovo divadlo v Kutné Hoře, činžovní domy v Praze) a Ing. arch. Hilara Pacanovského (specialista na železobetonové konstrukce) jako ve své době moderní funkcionalistickou budovu na místě původního zbořeniště. Stavba domu byla povolena Magistrátem hl. m. Prahy dne 21.9.1936, provedl ji stavitel Ing. Jindřich Holman, dům byl kolaudován dne 2.2.1938 a dostal orientační číslo 8 v tehdejší Karlově ulici.
Později přešel dům s pozemkem do vlastnictví čs. státu, po roce 1989 Hlavního města Prahy. Privatizován byl na základě rozhodnutí rady i zastupitelstva Městské části Praha 8 dnem 3.12.2013 přímým prodejem našemu, za tím účelem založenému bytovému družstvu; nebytové prostory v přízemí domu zůstaly jako věcné břemeno v užívání Městské části Praha 8.
Povodeň v roce 2002 nenarušila statiku domu hlavně díky jeho železobetonovému skeletu. Dům byl od 80. let postupně rekonstruován ve společných částech (střecha, výtah, plynová kotelna, rozvody vody a svod odpadů, rozvody plynu, rozvody elektro, el.vrátný, podlahy ve sklepích, sklepní kóje, dvorní fasáda, izolace a dlažby teras, okapy, dlažba dvora). V bytech byly vesměs rekonstruovány koupelny a WC, někde i další bytové prvky.